Jdi na obsah Jdi na menu
 


rožec krátkoplátečný

30. 9. 2019

Cerastium brachypetalum Desp. ex Pers. subsp. brachypetalum

– rožec krátkoplátečný pravý

Jednoletá, štíhlá, šedavě zelená, hustě a měkce chlupatá bylina. Lodyha je nejčastěji 15–40 cm vysoká, přímá nebo na bázi vystoupavá, jednoduchá nebo od báze větvená, odstále šedavě chlupatá a většinou také žláznatá. Dolní listy jsou kopisťovitě obvejčité, ostatní podlouhle vejčité až eliptické, všechny hustě přitiskle chlupaté. Vidlany jsou řídké, jejich větve dlouhé, podobně jako květní stopky s hustými odstálými nežláznatými a často i se žláznatými chlupy. Květní a plodní stopky jsou 2–3x, u primární květů až 5x delší než kalich. Všechny listeny jsou bylinné, bez blanitého lemu, celé hustě chlupaté. Kališní lístky jsou kopinaté, 3–6 mm dlouhé, blanitě lemované, často žláznaté. Nežláznaté chlupy daleko přečnívají jejich špičku. Dvoulaločné, na bázi brvité korunní lístky jsou většinou o něco kratší než kališní. Kvete od dubna do června, plodem je tobolka.

-cerastium_brachypetalum-cely.jpg -cerastium_brachypetalum-cely1.jpg

Záměny, taxonomická poznámka: Z našich jednoletých druhů s dlouhými chlupy daleko přesahující délku kalicha je záměna možná se dvěma druhy. Rožec klubkatý (Cerastium glomeratum) má však kratší květní stopky (kratší jak kalich) a květy jsou klubkovitě nahloučeny na větvích vidlanů. Vzácný rožec Tenoreův (Cerastium tenoreanum) má květenství jen s nežláznatými chlupy, které jsou přitisklé (neodstávající).

Na našem území se vyskytují populace se žláznatými chlupy v květenství, které jsou hodnoceny jako varieta glandulosum a tento typ bývá častější než nežláznaté rostliny hodnocené jako var. eglandulosum.

-cerastium_brachypetalum.jpg -cerastium_brachypetalum1.jpg

Roste na výslunných travnatých, často skalnatých stráních, na travnatých okrajích a světlinách teplomilných doubrav a jiných suchých listnatých lesů, řidčeji na polních mezích a železničních náspech. Vyžaduje mělké i hlubší, živinami bohatší půdy na bazických substrátech. Pro žádnou vegetační jednotku není diagnostickým druhem. Nejčastěji se vyskytuje v travinnobylinných společenstvech svazů Festucion valesiacae, Koelerio-Phleion phleoidis a Bromion erecti.

Druh západní, střední a jižní Evropy je na našem území rozšířen roztroušeně v termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika. Pro svůj efemérní výskyt bude jistě přehlížen a v teplých oblastech bude lokalit víc, než je známo dnes. V Červeném seznamu je druh hodnocený jako ohrožený (NT, C3).

-cerastium_brachypetalum-detail.jpg -cerastium_brachypetalum-detail1.jpg

Na Prostějovsku je druh vázán na teplejší území Drahanského podhůří a Hanou, kde se jeho výskyt dá hodnotit jako roztroušený. Vzácněji se ale dá najít i v relativně chladnějších oblastech. Konkrétně byl zjištěn výskyt na Velkém Kosíři, na Kostelecké hoře u Lutotína, v NPP Za hrnčířkou, v PR Kněží hora, v PP Brániska, ve VÚ Březina, u Čunína a Laškova nedaleko Konice. Vzácně byl pozorován také na Kladecku v PR Průchodnice.

Fotografováno: 15.5. 2008, Bílé Karpaty – NPR Čertoryje; 23.4. 2011, Drahanské podhůří – Čelechovice na Hané, Kosířské vinohrady a 4.5. 2014, Drahanské podhůří – Krumsín, PR Kněží hora

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář