rožec lepkavý
Cerastium glutinosum Fr. – rožec lepkavý
Jednoletá, většinou žlutavě zelená, hustě odstále žláznatá a řídce krátce pýřitá bylina. Lodyha je vysoká obvykle 5–20 cm, je přímá nebo vystoupavá, jednoduchá nebo větvená. Dolní listy jsou obkopinaté, ostatní vejčitě kopinaté, vejčité nebo eliptické, přitiskle chlupaté, na okraji brvité. Květenství je řídký vidlan, jehož větve i květní stopky jsou odstále žláznaté a řídce pýřité. Primární listeny jsou kopinaté, přitisklé k větvím vidlanu, s blanitou špičkou nezřetelnou nebo max. zabírající jednu pětinu jejich délky. Horní listeny jsou úzce blanitě lemované. Kališní lístky jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, 4–6 mm dlouhé, blanitě lemované, žláznaté a roztroušeně pýřité s nežláznatými chlupy, které nepřečnívají špičku kališních lístků. Korunní lístky jsou zdéli kališních nebo poněkud kratší, dvoulaločné, lysé s 6–10 tyčinkami. Plodem je 6–8 mm dlouhá tobolka s hnědými, jemně bradavčitými semeny. Kvete od března do června s optimum v dubnu a květnu.
Možné záměny: Určování jarních jednoletých rožců není úplně triviální, ale také není zase tak složité. Rožec krátkoplátečný (Cerastium brachypetalum) dobře odlišíme dlouhými nežláznatými chlupy, které přečnívají špičky kalicha. Rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum) pak nápadnými blanitými listeny. Zbývá nám nejpodobnější rožec nízký (Cerastium pumilum), se kterým býval popisovaný druh často zaměňován. Rožec nízký má nejdolejší jarní lodyžní článek se žláznatými chlupy, plně vyvinutá stylodia delší jak 1 mm (a dalšími kvantitativními znaky) a většími květy. Liší se také ekologicky, kdy preferuje výskyt na bazických horninách v teplých a suchých oblastech. Rozlišující znaky, které jsou uvedeny v Klíči ke květeně ČR (2001) nejsou pro určování použitelné!
Druh suchých výslunných travnatých strání, často kamenitých a skalnatých, polních mezí, okrajů suchých lesů a křovin, často ve společnosti dalších jarních terofytů. Vyžaduje rozvolněné porosty s dostatečnými mezerami ve vegetaci. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem bazifilní vegetace jarních efemér asociace Cerastietum v rámci svazu Alysso alyssoidis-Sedion (bazifilní vegetace jarních efemér a sukulentů), častý je také v jarní plevelové vegetaci na kyselých půdách as. Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae v rámci sv. Scleranthion annui (plevelová vegetace obilnin na minerálně chudých půdách).
Roztroušený až hojný druh v termofytiku a teplejších částech mezofytika, v chladnějších území roste jen vzácně nebo chybí. Zde se častěji vyskytuje na atropogenních stanovištích (kolejiště, nádraží apod.).
Na Prostějovsku častý druh Hané a Drahanského podhůří, vzácně se vyskytuje také v oblasti Kladecka. Typický je na “Plumlovských suchobrdcích” ve vegetaci efemér v okolí skalních výchozů. Do výše položených partií Drahanské vrchoviny nevystupuje.
Fotografováno: 3. 4. 2014, Moravské podhůří Vysočiny – Třebíčsko, Pocoucov
