ČSOP ZO Hořepník

Veronica sublobata M. A. Fisch – rozrazil laločnatý

Jeden ze tří druhů dosti podobných “jarních” jednoletých rozrazilů s laločnatými listy, kteří jsou řazeni do okruhu rozrazilu břečťanolistého – Veronica hederifolia agg. Kromě popisovaného tetraploidního rozrazilu laločnatého, který je zřejmě nejhojnější, sem patří ještě roztroušeně se vyskytující, hexaploidní rozrazil břečťanolistý a poslední, poměrně vzácný, diploidní rozrazil trojlaločný.

Jednoletá bylina s lodyhou 5–40 cm dlouhou, jen v dolní části poléhavou nebo již od báze vystoupavou, řídce odstále chlupatou. Listy a listeny jsou řapíkaté, tenké a rozprostřené, čepel listů a listenů je široce vejčitá až okrouhlá, mělce dlanitě 3–7laločná s mělkými a tupými, relativně stejnými zářezy. Střední lalok je obvykle poněkud delší nebo nanejvýš stejně dlouhý jako široký, zřetelně větší než ostatní. Květní stopky jsou 1–2x delší než květy, za plodu se výrazně prodlužující, kolem dokola jsou roztroušeně chlupaté dlouhými chlupy (ty mohou i chybět) a krátkými kupředu zahnutými chlupy uspořádanými zpravidla v jedné řadě. Kališní cípy jsou po okraji chlupaté 0,5–0,8 mm dlouhými chlupy, na ploše jen v dolní části pýřité krátkými chlupy, jinak lysé. Korunní lístky jsou v průměru 4–5 mm široké, světle fialové. Tobolka je mělce 4laločná.

Proměnlivost a záměny: Nejproměnlivější taxon z okruhu Veronica hederifolia agg., zejména ve tvaru listové čepele, hloubce zářezů a odění květních stopek a kalicha. I přesto se dá poměrně dobře od ostatních odlišit světle fialovou korunou, odstále chlupatými květními stopkami a obvykle i tvarem lístků.

Roste v lesích a křovinách, nejčastěji v ruderalizovaných a teplomilnějších typech (akátiny, parky, křoviny), dále ve vlhčích lesích, ruderalizovanějších parkových trávnících, a také jako plevel na polích. Vyžaduje spíše polostinná stanoviště na čerstvě vlhkých až vysýchavých, živinami a dusíkem bohatých stanovištích na bazických až slabě kyselých podkladech. Druhy z agregátu Veronica hederifolia agg. jsou diagnostickými druhy jarní efemérní vegetace polních plevelů na bazických (asociace Veronicetum hederifolia-triphylli v rámci svazu Caucalidion) i kyselých půdách (as. Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae v rámci sv. Sclerantion annui. Diagnostickými druhy jsou také v jarní lemové vegetaci s kerblíkem třebulí as. Anthriscetum trichospermae v rámci sv. Geo urbani-Alliarion petiolatae.

Na našem území je nejhojnějším taxonem z celého komplexu, především v nižších a středních polohách. Vystupuje ale také do výše položených oblastí, pravděpodobně chybí ve vyšších polohách oreofytika.

Podobně i na Prostějovsku hojný druh, častý i v obcích a městech v zahrádkách a parcích. Obzvláště hojný je v akátinách a podobných ruderalizovaných, dusíkem bohatých stanovištích. Ve vrcholové části Drahanské vrchoviny je vzácnější, zde byl zaznamenán i jako plevel na polích.

Fotografováno: 9.3. 2008, Střední Poorličí – Choceň, 28.3. 2008, Znojemsko-brněnská pahorkatina – Brno a 17.4. 2013, Moravské Podhůří Vysočiny – Třebíčsko, Rouchovany