rozrazil štítkovitý
Veronica scutellata L. – rozrazil štítkovitý
Vytrvalá, 15–50 cm vysoká, zpravidla lysá bylina. Lodyha je chabá, při bázi krátce poléhavá a v uzlinách kořenující, jinak vystoupavá, 15–40 cm dlouhá, tupě 4hranná, zejména v dolní části načervenalá. Listy jsou vstřícné, křížmostojné, přisedlé, čárkovitě či podlouhle kopinaté, 20–50 mm dlouhé a 3–8 mm široké, na bázi poloobjímavé, po okraji podvinuté, celokrajné nebo velmi řídce nazpět pilovité, ostře špičaté, zpravidla lysé, svrchu zelené, naspodu často hnědočervené. Květenství je úžlabní hrozen složený z 10–20 květů. Stopka květenství je výrazně delší než květenství, 2–4 cm dlouhá, květní stopky jsou nitkovité, za plodu se poněkud prodlužující. Kalich je 4četný, koruna je malá, 4–6 mm v průměru, velmi světle fialová až bělavá s tmavšími červenými žilkami. Kvete od června do září, plodem je lysá tobolka s čnělkou převyšující zářez tobolky.
Roste na březích a v zazemňovacích zónách rybníků, kanálů i jiných stojatých vod, dále v rákosinách, ostřicových porostech a vlhkých a rašelinných loukách. Je světlomilným druhem vyžadující trvale vlhké nebo aspoň periodicky přeplavované půdy s trvale vysoko položenou hladinou podzemní vody, obvykle nevápnité se slabě kyselou reakcí.
Z fytocenologického pohledu je diagnostickým druhem vegetace pobřeží mělkých vod se sítinou cibulkatou asociace Ranunculo-Juncetum bulbosi v rámci svazu Eleocharition acicularis a vegetace nízkých jednoletých travin na vlhkých píscích as. Junco tenageiae-Radioletum linoidis v rámci sv. Radiolion linoidis. Dále je diagnostickým druhem několika asociací vegetace vysokých ostřic svazu Magno-Caricion elatae, konktrétně as. Comaro palustris-Caricetum cespitosae, Caricetum diandrae a v neposlední řadě je diagnostickým druhem mokřadní vegetace s ostřicí liščí as. Caricetum vulpinae v rámci sv. Magno-Caricion gracilis.
Roztroušeně rozšířený druh od nížin do podhůří s optimem výskytu ve středních polohách, zejména v územích s hojným výskytem mokřadů a v rybničních územích. Daleko vzácnější je v teplých územích, kde je častější jen v úvalech středních Čech a střední Moravy. V suchých územích chybí. Jeho výskyt končí poměrně náhle kolem nadmořské výšky 900 m. V Červeném seznamu je řazen k vzácnějším druhům, vyžadujícím pozornost (C4a).
Na Prostějovsku je svým výskytem omezen téměř jen na vrcholovou část Drahanské vrchoviny, kde roste především na vlhkých a rašelinných loukách, vzácně i v jiných biotopech (např. podmáčený silniční příkop, mokřad v pastvině). Znám je od Kořence, Benešova, Lipové, Horního Štěpánova a Pohory. Několik málo lokalit je známo také ve VÚ Březina. V teplém a suchém podhůří Drahanské vrchoviny včetně Hané zřejmě úplně chybí.
Fotografováno: 2.7. 2007, Drahanská vrchovina – Pohora a 31.7. 2010 – Benešov; 15.7. 2009 – Jihlavské vrchy, PR Rašeliniště Kaliště
