Jdi na obsah Jdi na menu
 


sasanka lesní

7. 5. 2014

Anemone sylvestris L. - sasanka lesní

Vytrvalá bylina se silným oddenkem, ze kterého vyrůstá zpravidla 1 (vzácně 2) nevětvená lodyha. Je vysoká 15–40 cm, huňatá, často fialově naběhlá, zakončená 1–2 květy. Listy přízemní růžice jsou vyvinuty i za květu. Řapík je nápadně odstále huňatý, čepel je v obrysu mnohoúhelníkovitá, širší než dlouhá, dlanitě 3–5četná, s postranními lístky hluboce dvousečnými nebo dlanitosečná. Listeny jsou řapíkaté, podobné přízemním listům, ve zpravidla 3–4četném přeslenu na lodyze. Květy jsou přímé, bílé, 3–7 cm v průměru, vně plstnaté, uvnitř lysé. Kvete od konce dubna do června, plodem je nažka.

-anemone_sylvestris-porost.jpg

Je druhem polosuchých až suchých travnatých porostů, lesních okrajů a světlin, lesostepí, světlých lesů a křovin s travinným podrostem. Roste na úživných, těžších, většinou slínitých nebo vápnitých půdách na bazických podkladech. Z fytocenologického pohledu je diagnostickým druhem pěchavových trávníků bílých strání asociace Cirsio pannonici-Seslerietum caeruleae v rámci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (subkontinentální širokolisté suché trávníky) a suchých bylinných lemů svazu Geranion sanguinei. Uplatňuje se také v nízkých xerofilních křovinách sv. Prunion spinosae a lesostepních borech sv. Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris.

  -anemone_nemorosa-cela.jpg -anemone_sylvestris-cela1.jpg                      -anemone_sylvestris-list.jpg

Na území ČR je rozšířena roztroušeně až vzácně v termofytiku a mezofytiku, do vyšších poloh vystupuje jen na vápencovém podloží. O něco častější je v prostoru jižní Moravy, Bílých Karpat, Českého středohoří a mezi Prahou a Berounem. V Červeném seznamu je hodnocena jako silně ohrožený, dle zákona ohrožený druh naší květeny (C2 b, §3).

 -anemone_sylvestris.jpg -anemone_sylvestris1.jpg

Na Prostějovsku vzácně se vyskytující druh dvou oblastí. První je prostor Kladecka, kde je známa asi ze čtyř mikrolokalit (PP Na kozénku, okolí bývalého lomu v Nectavském údolí, snad i u Kladek). Druhou oblastí je okolí Kosíře, kde je známa z PP Vápenice a PR Malý Kosíř. V Květeně 1 je druh uváděn ze Smržic, Domamyslic a Drysic. Spitzner (1887) ji také udává od Smržic (travnatý úklon za obcí na Zadních) a ze Záhoří (možná totožné s Domamyslicemi).

Fotografováno: 10.5. 2008, Bouzovská pahorkatina – Dzbel, PP Na kozénku a 7.5. 2012, Hanácká pahorkatina – Slatinky, PP Vápenice

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář