Jdi na obsah Jdi na menu
 


třezalka rozprostřená

20. 3. 2013

Hypericum humifusum L. - třezalka rozprostřená

Většina u nás rostoucích třezalek si je docela podobná s jednou vyjímkou. Tou je právě třezalka rozprostřená, která se od všech ostatních našich třezalek výrazně odlišuje.

-hypericum_humifusum-porost.jpg

Je to jednoletá až víceletá drobná bylina s poléhavou (až plazivou) a lysou lodyhou. Lodyha je nitkovitá, často s úžlabními výhonky. Listy má sivě zelené, přisedlé nebo kratičce řapíkaté s tečkovitými siličnými nádržkami a zejména při okraji s tečkovitými žlázkami. Květenství je chudokvěté složené z několika úžlabních větévek nebo jen jednotlivých květů, které jsou široké v průměru kolem 1 cm. Kališní lístky jsou celokrajné nebo jemně zubaté, někdy na okraji žláznatě zubaté s kulovitými žlázkami. Korunní lístky jsou bledě žluté až zlatožluté, čnělky jsou zdéli až dvakrát delší než semeník. Kvete od června do října, plodem je tobolka se světle hnědými semeny.

  -hypericum_humifusum.jpg -hypericum_humifusum1.jpg

Roste na lesních cestách, obnažených dnech rybníků, v písčitých příkopech, v pískovnách, lomech, vzácněji na zamokřených polích, pastvinách a rašeliništích. Vyžaduje kyselé, písčité půdy a nepříliš zapojenou vegetaci. Uplatňuje se ve vegetaci jednoletých bylin na píscích svazu Radiolion linoidis a vegetaci sešlapávaných půd svazu Polygonion avicularis.

Rozšířena je velmi roztroušeně na většině území republiky, v řadě územích je ale dosti vzácná, pravděpodobně chybí na jižní Moravě. Lokálně hojnější je v jihočeské rybniční pánvi, v západních a severních Čechách. V Červeném seznamu je hodnocena jako ohrožený druh (C3).

          -hypericum_humifusum-kvet.jpg -hypericum_humifusum-kvet1.jpg

  -hypericum_humifusum-kvety.jpg  

Na Prostějovsku zřejmě velmi vzácný druh s nepravidelným, v posledních letech s neověřeným výskytem. K dispozici jsou v podstatě pouze nedoložené literární údaje o výskytu na poli u Pavlovských mokřadů (Kühn 1968) a u Skřípova v prostoru Skřípovského boří (Zemánek 1998). Dále pak už jen Homolův herbářový sběr (1984) z Rakové u Konice uložený v Olomouckém muzeu.

Fotografováno: 16.6. 2011, Střední Povltaví – Havlíčkobrodsko, Bohumilice u Kožlí