třezalka rozprostřená
Hypericum humifusum L. - třezalka rozprostřená
Většina u nás rostoucích třezalek si je docela podobná s jednou vyjímkou. Tou je právě třezalka rozprostřená, která se od všech ostatních našich třezalek výrazně odlišuje.
Je to jednoletá až víceletá drobná bylina s poléhavou (až plazivou) a lysou lodyhou. Lodyha je nitkovitá, často s úžlabními výhonky. Listy má sivě zelené, přisedlé nebo kratičce řapíkaté s tečkovitými siličnými nádržkami a zejména při okraji s tečkovitými žlázkami. Květenství je chudokvěté složené z několika úžlabních větévek nebo jen jednotlivých květů, které jsou široké v průměru kolem 1 cm. Kališní lístky jsou celokrajné nebo jemně zubaté, někdy na okraji žláznatě zubaté s kulovitými žlázkami. Korunní lístky jsou bledě žluté až zlatožluté, čnělky jsou zdéli až dvakrát delší než semeník. Kvete od června do října, plodem je tobolka se světle hnědými semeny.
Roste na lesních cestách, obnažených dnech rybníků, v písčitých příkopech, v pískovnách, lomech, vzácněji na zamokřených polích, pastvinách a rašeliništích. Vyžaduje kyselé, písčité půdy a nepříliš zapojenou vegetaci. Uplatňuje se ve vegetaci jednoletých bylin na píscích svazu Radiolion linoidis a vegetaci sešlapávaných půd svazu Polygonion avicularis.
Rozšířena je velmi roztroušeně na většině území republiky, v řadě územích je ale dosti vzácná, pravděpodobně chybí na jižní Moravě. Lokálně hojnější je v jihočeské rybniční pánvi, v západních a severních Čechách. V Červeném seznamu je hodnocena jako ohrožený druh (C3).
Na Prostějovsku zřejmě velmi vzácný druh s nepravidelným, v posledních letech s neověřeným výskytem. K dispozici jsou v podstatě pouze nedoložené literární údaje o výskytu na poli u Pavlovských mokřadů (Kühn 1968) a u Skřípova v prostoru Skřípovského boří (Zemánek 1998). Dále pak už jen Homolův herbářový sběr (1984) z Rakové u Konice uložený v Olomouckém muzeu.
Fotografováno: 16.6. 2011, Střední Povltaví – Havlíčkobrodsko, Bohumilice u Kožlí