vrabečnice roční
Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. - vrabečnice roční
Rod Thymelaea Mill. - vrabečnice, zahrnuje asi 30 druhů s těžištěm výskytu ve Středozemí a na Pyrenejském poloostrově. Patří do čeledi vrabečnicovitých – Thymelaeaceae, kam patří z našich rostlin ještě lýkovce (Daphne sp.).
Jednoletá bylina s lodyhou vysokou 15–40 cm. Je vzpřímená, oblá, tenká, nevětvená nebo chudě větvená v horní polovině, lysá. Listy jsou střídavé, přisedlé, úzce kopinaté až čárkovité, 5–15 mm dlouhé a do 2,5 mm široké. Směrem k vrcholu lodyhy se postupně zmenšují, jsou lysé, na rubu žlaznatě tečkované. Květy má velmi nenápadné, oboupohlavné, jednotlivé nebo ve svazečcích po 2–4, vyrůstají z chomáče bílých chlupů v paždí listu a dvou listenů. Češule je 1–2 mm dlouhá uzavírající v sobě hnědozelené, hruškovité nažky.
Možné záměny, upozornění: Druh natolik habituelně typický, že záměna s jiným druhem není pravděpodobná. Spíše je problém rostlinu objevit, protože je poměrně nenápadná a snadno se přehlédne. Stejně jako lýkovce je i vrabečnice jedovatá (obsahuje zejména deriváty terpenoidů).
Roste na výslunných svazích s xerotermní vegetací, na rumištích, úhorech, na okrajích polí a vinic na minerálně silných, bázemi bohatých půdách. Z pohledu fytocenologického se uplatňuje v teplomilné plevelové vegetaci svazu Caucalidion, nejčastěji v asociaci Caucalido platycarpi-Conringietum orientalis. Pro žádnou vegetační jednotku ale není diagnostickým druhem.
Vzácný teplomilný druh rostoucí u nás jen v termofytiku středních Čech (střední Polabí, Pojizeří) a jižní Moravy (s přesahem na Moravu střední). Izolovaně se vyskytuje na Strakonických vápencích, ojediněle také v předhůří Českomoravské vrchoviny. Jako druh vyskytující se zejména na okrajích polí byl silně ovlivněn intenzifikací zemědělství a z řady míst vymizel. Jako jednoletý druh se také na lokalitě nemusí vyskytovat každoročně. Patří k silně ohroženým druhům naší flóry, zákonem chráněná není (C2t).
Na Prostějovsku velmi vzácný druh znám v podstatě jen z několika málo lokalit v Hanácké pahorkatině. Pozorována byla na okraji pole u PP Vápenice na Kosíři, nověji byla zjištěna na okraji lomu mezi Brodkem u Prostějova a Kobeřicemi. Poslední známou lokalitou je pole nedaleko pískovny u Ondratic. Nedaleko za hranicí okresu Prostějov je udávána z pole u NPP Křéby a z Hněvotínských lomů.
Fotografováno: 11.8. 2014, Hanácká pahorkatina – Ondratice
