vraní oko čtyřlisté
Paris quadrifolia L. - vraní oko čtyřlisté
Rod Paris L. - vraní oko je v Evropě zastoupen pouze tímto jediným druhem. Je to vytrvalý druh s plazivým, šupinatým oddenkem. Lodyha vyrůstá v úžlabí bělavých blanitých šupin, je jemně rýhovaná, lysá. Listy v přeslenu jsou obvykle 4, ale poměrně často je jich 5, někdy 3 nebo vzácně 6 – 8. Jsou celokrajné s klínovitou bází, lysé, lesklé. Květ je jeden, koncový, 4četný (vzácně 5 – 6četný). Kvete v dubnu a květnu, plodem je kulovitá černomodrá bobule.
Poznámka: Celá rostlina je prudce jedovatá, nejvíc oddenek a bobule. Požití částí rostlin se projevuje zvracením a průjmem. Největší nebezpečí spočívá především v plodech, které jsou zejména pro děti velmi lákavé (připomínají velké borůvky). Vraní oko obsahuje flavonoidy, steroidní spirostanové saponiny a jejich aglykony, které jsou ve vyšších koncentracích jedovaté.
Roste v humózních vlhčích listnatých lesích, v lužních lesích a olšinách, vzácněji i v jehličnatých lesích a je znám i z vysokostébelných niv a karů. Vyžaduje čerstvě vlhké, humózní, kypré a živinami bohaté půdy.
Vyskytuje se roztroušeně po celém území ČR s težištěm výskytu v lesnatých oblastech mezofytika a nižšího oreofytika. V termofytiku roste jen lokálně v zalesněnějších územích. V některých suchých a nelesních oblastech druh může takřka úplně chybět (např. Podkrušnohoří, Lounské středohoří, Mikulovská pahorkatina).
Na Prostějovsku roztroušeně se vyskytující druh typický pro olšiny a humózní lesy (bučiny, dubohabřiny, někdy i smrčiny). V kulturní krajině Hané je jen velmi vzácný nebo chybí.
Fotografováno: Drahanská vrchovina, 11.9. 2004 – Horní Štěpánov, údolí Úsobrnky a 5.5. 2011 – Ptenský Dvorek; 7.6. 2008, Hřebečovská vrchovina - Rychnov
