ČSOP ZO Hořepník

Lepidium coronopus (L.) Al-Shehbaz – vranožka šupinatá

[syn. Coronopus squamatus (Forsskål) Aschers.]

Jednoletá až dvouletá bylina s 10–30 cm dlouhou, bohatě větvenou, k zemi zpravidla přitisklou lodyhou, v kruhu rozloženou. Listy jsou dlouze řapíkaté, přízemní listy často v růžici, všechny v obrysu kopinaté nebo obkopinaté, peřenosečné, s 3–7 páry úkrojků. Úkrojky dolních listů jsou v obrysu obvejčité až úzce obkopinaté, nepravidelně zastřihovaně zubaté až peřenodílné, úkrojky horních listů jsou podobné, ale užší a celokrajné. Květenství jsou přisedlá, hustá, 10–25květá s květními stopkami kratšími než květy. Květy jsou drobné, bílé korunní lístky dorůstají 1,2–1,8 mm do délky a jsou delší než kališní. Kvete od května do října, plodem jsou ledvinité nažky, kteroé jsou na povrchu síťovitě svraskalé a důlkované a na obvodu mají kuželovitá, paprskovitě se rozbíhající, hřebenitě zubatá žebra. Plody jsou delší než poměrně tlusté plodní stopky a délka čnělky dosahuje téměř 0,5 mm.

Možné záměny: Druh je natolik charakteristický, že záměna s jiným druhem nehrozí. Na našem území se můžeme setkat s náhodně a převážně přechodně zavlékanou vranožkou podvojnou (Lepidium didymus), která se odlišuje plody kratšími jak plodní stopka, eliptickými, nahoře vykrojenými s téměř nezřetelnou čnělkou, které nejsou po obvodu hřebenitě zubaté a korunní lístky jsou kratší než kališní.

Druh polních cest, návsí, ruderálních trávníků především na venkově, pastvin, polí nebo ruderalizovaných okrajů návesních rybníků. Vyžaduje těžké, živinami i minerálními látkami bohaté, hlinité až jílovité, často zasolené, sešlapávané nebo dočasně zaplavované půdy. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem nitrofilní sešlapávané vegetace asociace Poo annuae-Coronopodetum squamati v rámci svazu Coronopodo-Polygonion arenastri (jednoletá sešlapávaná vegetace suchých stanovišť).

Druh má těžiště rozšíření v termofytiku a to jak v českém, tak moravském. V Čechách je její výskyt soustředěn do střední a západní části, Polabí a dolního Poohří, na Moravě pak především do jižní a jihovýchodní části, na střední zasahovala především v minulosti. Mimo tuto oblast jsou jen ojedinělé nálezy v navazujícím mezofytiku. V současné době vzácný druh, který můžeme potkat o něco častěji snad jen na Lounsku a v Bílých Karpatech. Patří k silně ohroženým druhům naší květeny (EN, C2t).

Na Prostějovsku v současné době není tento druh znám. Existují pouze historické údaje o výskytu: Bedihošť (Uličný BRNU), Kralice na Hané (Formánek). Více, ale také starších údajů se vztahuje k blízkému okolí Olomouce (Laus, Deyl, Tlusták). Po roku 2000 nebyla byla nejblíže nalezena u Lhoty u Vyškova nebo u Počenic na Kroměřížsku. Její znovuobjevení na Prostějovsku především jižně a jihovýchodně od Prostějova je možné.

Fotografováno: 27. 5. 2016, Dyjsko-svratecký úval – Velké Němčice