vratička heřmánkolistá
Botrychium matricariifolium (Retz.) W. D. J. Koch – vratička heřmánkolistá
Drobná, nenápadná kapradina se zpravidla jedním listem dorůstající výšky 6–12 cm. List je dlouze řapíkatý, naspodu často červeně naběhlý. Je rozdělen na sterilní a fertilní část. Fertilní část je většinou delší, vzácněji stejně dlouhá nebo kratší než sterilní. Ta je v obrysu vejčitá, 1–2x zpeřená, 4–6 cm dlouhá, 2–4 cm široká, šedozelená s vejčitými lístky, které jsou vroubkované až laločnaté se zřetelnou střední žilkou. Fertilní část je 2–3x zpeřená, 2–7 cm dlouhá. Výtrusnice jsou kulovité, umístěné ve dvou řadách, produkující žluté výtrusy.
Možné záměny: Z našeho území jsou známy 4 druhy vratiček, přičemž jedna je v současné době vyhynulá. Nejhojnější (i když taky dost vzácná) vratička měsíční (Botrychium lunaria) se odlišuje téměř přisedlou sterilní částí listu, která je v obrysu eliptická s ledvinitými až kosodélníkovitými úkrojky bez střední žilky. Dnes pouze na Šumavě rostoucí vratička mnohoklaná (Botrychium multifidum) se liší široce trojúhelníkovitou, 2–3x zpeřenou sterilní částí listu a tím, že mladé rostlinky jsou chlupaté.
Roste v sušších podhorských lesích (bory, smrčiny), vzácně v bučinách, dále na loukách, lesních světlinách a podél cest na kyselých substrátech. Je konkurenčně slabým druhem, proto vyhledává narušovaná místa nebo místa s rozvolněným bylinným porostem. Po zapojení porostu mizí.
Na našem území vzácný druh. Dříve se dala najít vzácně v podstatě na celém území. Dnes je její výskyt omezen především na vyšší polohy. V posledních letech byla nalezená v Krkonoších, Českém středohoří, na Šumavě, v Novohradských horách, na Českomoravské vrchovině a v Jeseníkách. Je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy jak v Červeném seznamu, tak v zákoně (C1 t, §1).
Na Prostějovsku druh není znám, nepodařilo se dohledat ani žádné historické údaje až na jeden. Na stránkách Florabase je uveden jeden údaj vztahující se údajně ke katastru Bohuslavice u Konice u obce Polomí. Pokud se ale podíváme přímo do kartotéky (zdroj údaje), tak zjistíme, jak je nález lokalizován: Hájek u Polomi, v blízkosti pískovcového lomu. Jedná se o osadu Hájek (s barokním zámečkem) u obce Polom v okrese Rychnov nad Kněžnou a lokalizace nálezu na Drahanskou vrchovinu je tedy zcela jistě mylná. Přesto se nový výskyt na Drahanské vrchovině nedá vyloučit.
Fotografováno: 12.6. 2012, Jihlavské vrchy – Řídelov, nedaleko rybníka Malý Pařezitý a 15.6. 2012, Šumava – Přední Výtoň, nedaleko PR Niva Horského potoka