Jdi na obsah Jdi na menu
 


vrba rozmarýnolistá

26. 8. 2013

Salix rosmarinifolia L. - vrba rozmarýnolistá

-salix_rosmarinifolia-porost.jpg

Vrba rozmarýnolistá patří mezi vrby tvořící nízké keříky, dorůstá max. do výšky 1,5 m. Větve má vzpřímené, tenké, s chlupatými letorosty. Listy jsou úzce eliptické, obvykle nejširší uprostřed, s nezřetelnými palisty. Po obou stranách jsou chlupaté, na rubu nápadně stříbřitě, s chlupy sčesanými dopředu podél žilek. Samčí i samičí jehnědy jsou kulovité, dlouhé do 1 cm. Kvete před olistěním v dubnu až květnu.

Záměny: Nejpodobnějším druhem je vrba plazivá (Salix repens L.). Dříve byla vrba rozmarýnolistá uváděna jen jako poddruh vrby plazivé. Ta se liší zejména drobnými eliptickými listy, oválnějšími jehnědami a výrazně vyvinutými palisty. V některých oblastech se vyskytují jedinci s přechodnými znaky, možná kříženci, uvádění pod jménem Salix xincubacea.

-salix_rosmarinifolia-ker.jpg

Je druhem slatinných, rašelinných a jiných typů vlhkých luk s vyšší hladinou podzemní vody, ale v průběhu roku více kolísající, neutrální až slabě kyselé reakce. Její výskyt literatura uvádí i v rašelinných březinách. Poměrně dobře snáší kosení a v pravidelně kosených porostech přežívá v podobě nizounkých, plazivých, pravidelně po pokosení obrážejících keříčků. Po fytocenologické stránce se nejvíce uplatňuje ve vegetaci střídavě vlhkých luk svazu Molinion caeruleae a je diagnostickým druhem vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae.

    -salix_rosmarinifolia-kvet.jpg -salix_rosmarinifolia-kvet1.jpg

V ČR vzácný až místy roztroušený druh, který byl v minulosti hojnější. Odvodňováním a rozoráváním luk na řadě lokalit vyhynul. Nejčastěji se dnes vyskytuje v jižní a lokálně i západní části Čech, v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny a v Nízkém Jeseníku. Jinde jen vzácně, v teplých a suchých územích chybí. V Červeném seznamu je hodnocena jako ohrožený druh (C3).

  -salix_rosmarinifolia-plodici.jpg -salix_rosmarinifolia-plodici1.jpg               -salix_rosmarinifolia-list.jpg

Na Prostějovsku spíše vzácný druh omezený svým výskytem na vyšší polohy Drahanské vrchoviny. Asi nejčastější je v okolí Horního Štěpánova, kde roste roztroušeně v PR Uhliska, v PP V chaloupkách a na jihovýchodním okraji obce. Roztroušená je také u Skřípova v komplexu luk Skřípovské boří a na západním okraji obce. Vzácně ji najdeme v PR Lipovské upolínové louky, PP Nivské louky, v silničním příkopu u Otinovsi a na jedné lokalitě ve VÚ Březina. Dříve byla uváděna také z PP U nádrže (Hradílek 1992) a od Rozstání a Vysočan (Kincl 1975).

Také na Prostějovsku byly zaznamenány typy přechodné k vrbě plazivé (Salix xincubacea) a v PP V chaloupkách byl prokázán také výskyt křížence s vrbou ušatou (Salix xplicata).

Fotografováno: v letech 2006 – 2011, Drahanská vrchovina – PR Uhliska, PP V chaloupkách a u Skřípova