vřes obecný
Calluna vulgaris (L.) Hull – vřes obecný
Tento jediný druh rodu je bohatě větvený keřík dorůstající výšky nejčastěji 20–40 cm. Kořeny má provazovité, často vřetenovitě ztlustlé. Přízemní větve jsou často poléhavé nebo vystoupavé, horní větve přímé, lysé nebo přitiskle pýřité. Listy jsou úzce kopinaté, člunkovité, na postranních nekvetoucích větvích husté, střídavé, hustě střechovitě se kryjící, objímavé a na bázi protažené ve dvě ouška. Listy na hlavních větvích jsou řídké, vstřícné. Květy jsou krátce stopkaté s pýřitými stopkami, 4–6 listenců je nahloučeno pod květem a napodobují kalich. Kališní lístky jsou obvejčité, jasně fialově růžové nebo bílé, delší než stejně barevná koruna. Cípy korunních lístků jsou asi 2 mm dlouhé, přímá nebo slabě zakřivená čnělka z květů málo vyniká. Kvete od července do září, plodem je tobolka.
Možné záměny, zajímavost: Druh nečiní při určování žádné obtíže. Asi nejpodobnějším rodem je rod Erica (vřesovec), který se odlišuje listy ve 4četných přeslenech a kališními lístky kratšími než koruna. Lodyhy obsahují hlavně glykosidy, třísloviny, kyselinu křemičitou a saponiny. V četných kultivarech bývá také pěstován.
Druh vřesovišť, kde bývá dominantním druhem, pastvin, vrchovišť, suchých i vlhkých světlých lesů, skal a písčin. Je to výrazně světlomilný acidofyt, ukazatel kyselých půd. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem řady vegetačních jednotek. Konkrétně vegetace alpinských vřesovišť asociace Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris v rámci svazu Loiseleurio procumbentis-Vaccinion (alpínská keříčková vegetace), kostřavových alpínských trávníků s lišejníky as. Cetrario-Festucetum supinae v rámci sv. Juncion trifidi (vyfoukávané alpínské trávníky), alpínských skalních trávníků as. Saxifrago oppositifoliae-Festucetum versicoloris v rámci sv. Agrostion alpinae (květnaté skalní trávníky sudetských karů), suchých vřesovišť nížin a pahorkatin as. Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris v rámci sv. Euphorbio cyparissiae-Callunion vulgaris a podhorských a horských brusnicových vřesovišť as. Vaccinio-Callunetum vulgaris v rámci sv. Genisto pilosae-Vaccinion. V rámci sv. Sphagnion magellanici (kontinentální a subkontinentální vrchoviště) je diagnostickým druhem bultové vegetace kontinentálních a subkontinentálních vrchovišť as. Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici a vrchovišť s klečí as. Vaccinio uliginosi-Pinetum mugo. Dále je diagnostickým druhem vegetace koberců rašeliníku bradavčitého se suchopýrkem trsnatým as. Trichophoro cespitosi-Sphagnetum papillosi v rámci sv. Oxycocco palustris-Ericion tetralicis a boreálních vrchovišť as. Empetro nigri-Sphagnetum fusci v rámci sv. Oxycocco microcarpi-Empetrion hermafroditi (boreální vrchoviště). V neposlední řadě je také diagnostickým druhem vegetace lišejníkových borů as. Cladino-Pinetum sylvestris v rámci sv. Dicrano-Pinion sylvestris (acidofilní boreokontinentální bory) a blatkových brusnicových borů as. Vaccinio-Pinetum montanae v rámci sv. Vaccinio uliginosi-Pinion sylvestris (rašelinné lesy).
Na našem území hojně rozšířený druh od pahorkatin do nejvyšších horských poloh. Méně častý výskyt je v některých nížinných oblastech severozápadních a východních Čech a především pak v úvalových partiích jižní, střední a východní Moravy.
Na Prostějovsku je nejčastější v acidofilních a teplomilných doubravách podhůří Drahanské vrchoviny a pak je pravidelnou součástí smilkových a sušších okrajů rašelinných luk vrcholové partie Drahanské vrchoviny. Prakticky chybí na Hané a na vápencích Kladecka.
Fotografováno: 1. 9. 2015, Žďárské vrchy – okolí Velké Losenice
