všivec žezlovitý
Pedicularis sceptrum-carolinum L. - všivec žezlovitý
Euroasijský druh, jehož areál sahá od Skandinávie přes severní část Ruska na Sibiř a Dálný východ, v jižněji položených oblastech roste v horských polohách. Je to vytrvalý druh dorůstající výšky až do 1 m. Lodyha je přímá, lysá, často načervenalá. Peřenodílné listy má jak v přízemní růžici, tak na lodyze, kde jsou daleko menší, vstřícné a přisedlé. Květenství je hrozen, koruna je dlouhá až 4 cm, žlutá, na okraji dolního pysku fialově červená, opylován je čmeláky, plodem je tobolka. Kvete od června do srpna.
Jeho biotopem jsou vlhké slatinné a rašelinné louky, prosvětlené rašelinné lesy a nivy horských potoků především v podhorských a nižších horských oblastech. Cenologicky je vázaný na společenstva svazů Molinion, Calthion a Caricion fuscae.
Na našem území v současné době neroste. Byl znám z jediné lokality na Šumavě u Lipky u Vimperka. Nalezl ho zde v roce 1894 Jan Evangelista Chadt, a od té doby zde byl sbírán řadou dalších botaniků (např. Čelakovský, Domin a jiní). Kolem roku 1914 je zde udáváno 50 rostlin a traduje se, že ho místní lidé na loukách vytrhávali, aby byla píce kvalitnější. V roce 1924 zde bylo vyhlášeno chráněné naleziště a lokalita postupně zarůstala dřevinami. Posledním dokladem o výskytu druhu v ČR jsou černobílé fotografie dvou sterilních růžic, které pořídil pan Jaroslav Rydlo 8. července 1966. Od té doby zde nebyl pozorován a je dnes považován v ČR za vyhynulý (A1).
Fotografováno: 6.7. 2007, Slovensko – Liptovská kotlina, Belianske lúky
