vstavač kukačka
Orchis morio L. subsp. morio – vstavač kukačka pravý
Vytrvalá, 5–40 cm vysoká bylina s kulovitou až elipsoidní hlízou. Lodyha je jemně rýhovaná, tmavozelená, na bázi s nezelenými špičatými šupinovitými listy, nad bází s listy růžicovitě nahloučenými. Listy jsou kopinaté až vejčité, až 14 cm dlouhé, na vrcholu špičaté, neskvrnité, horní malé, lodyhu pochvovitě objímající. Klas je vejcovitý až válcovitý, až 13 cm dlouhý, 7–25květý, s kopinatými, často nafialovělými listeny. Květy jsou tmavě až světle nachové, růžové nebo vzácně i bílé. Všechny okvětní lístky jsou kromě pysku skloněné v přilbu. Kvete v květnu a červnu, plodem je elipsoidní tobolka.
Roste na mírně suchých až mírně vlhkých loukách, pastvinách a křovinatých stráních s nezapojeným porostem. Vyhledává kyselejší i zásadité, zpravidla mělké půdy. Uplatňuje se nejčastěji ve společenstvech svazů Koelerio-Phleion phleoidis, Euphorbio cypyrissiae-Callunion vulgaris a Bromion erecti.
Dřívě dosti hojně rozšířená orchidej na většině území ČR od nížin do podhorských oblastí. Zřejmě díky celkové eutrofizaci krajiny a změně způsobu obhospodařování (ukončení pastvy, nadměrné hnojení) se počet lokalit drasticky snížil a je odhadováno, že vymizel z více než 80% známých lokalit. Nejvíce současných lokalit je možné najít na Znojemsku, v Moravském podhůří Českomoravské vrchoviny, v Bílých Karpatech, Hostýnských vrších a v Javorníkách. V novém Červeném seznamu byl zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů, podle zákona je druhem silně ohroženým, chráněným také mezinárodními úmluvami (C1 b, §2, CITES).
Na Prostějovsku velmi vzácný druh, byť se zde zachovaly jedny z nejbohatších lokalit na střední Moravě. Ale pouze dvě. V prvé řadě jde o PR Malý Kosíř, kde v optimálních letech vyrůstá několik stovek jedinců. Celkem stabilní, nicméně daleko méně početná je také populace u Dětkovic (Plániva), kde v optimálním roce najdeme několik desítek jedinců. To je ale bohužel v regionu téměř vše. Ojedinělé exempláře se objevují ještě v PP Za hrnčířkou, na Loupežníku nedaleko Plumlova a na Kašpárovci u Slatinic. Ještě z 80. let 20. století je uváděn z PP Blátka a PP Brániska. Spitzner (1887) ho uvádí od Stařechovic. V herbáři Muzea Prostějovska v Prostějově je uchován sběr V. Kavky (1961) pocházející od Sněhotic a Prostějoviček, a sběr J. Starého pocházející ze stráně jižně Ohrozimi. Dříve se objevoval i ve vyšších polohách Drahanské vrchoviny u Kořence a Okrouhlé (Řehořek 1972), kde dnes již také neroste.
Fotografováno: 4.6. 2006, Drahanské podhůří – Slatinice, PR Malý Kosíř; 9.5. 2010, Maďarsko - Veszprem, Nagytárkánypuszta a 12.5. 2010, Českomoravská vrchovina – Heraltice, PP Kamenný vrch
