Jdi na obsah Jdi na menu
 


zábělník bahenní

29. 1. 2014

Comarum palustre L. - zábělník bahenní

[syn. Potentilla palustris (L.) Scop. - mochna bahenní]

-comarum_palustre-biotop.jpg

Vytrvalá bylina s dlouhým dřevnatým oddenkem. Lodyha je 20–100 cm vysoká, lysá až roztroušeně chlupatá, rezavě hnědá až černá, lesklá, v dolní části poléhavá, kořenující, se zbytky odumřelých palistů. Květonosné lodyhy s vystoupavou bází jsou vzpřímené, 15–40 cm vysoké, s nečetnými dobře vyvinutými, oddálenými listy. Listy jsou zpeřené, 2–3jařmé, zelené, na rubu sivě šedé s hustou síťovitou žilnatinou. Květenství je 1–7květé s květy kolem 2 cm v průměru. Kalich je hustě krátce chlupatý, někdy žláznatý, tmavě nachový. Korunní lístky jsou také tmavě nachové, plodem jsou hnědavé nažky. Kvete v červnu a červenci. V našich podmínkách nezaměnitelný druh.

 -comarum_palustre-cely.jpg -comarum_palustre-cely1.jpg

Je druhem rašelinišť, slatinišť, porostů vysokých ostřic, okrajů rybníků a olšin. Je diagnostickým druhem řady asociací svazu Caricion canescenti-nigrae (mírně kyselá rašeliniště a rašelinné louky), dále je diagnostickým druhem minerálně bohatých slatinišť asociace Menyantho trifoliatea-Sphagnetum teretis ze svazu Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis a v neposlední řadě asociace Comaro palustris-Caricetum cespitosae řazené do vegetace rákosin a vysokých ostřic svazu Magno-Caricion elatae.

 -comarum_palustre.jpg -comarum_palustre1.jpg

Je rozšířen zejména ve středních a vyšších nadmořských výškách, ale s různou četností výskytu. Relativně běžnou součástí mokřadních biotopů je v jihozápadní polovině Českomoravské vrchoviny, ve Žďárských vrších a nejzápadnějších Čechách, o něco častější je ještě v Čechách jižních. Jinde je roztroušený až vzácný především v Čechách. Na Moravě je podstatně vzácnější s víceméně ojedinělými izolovanými lokalitami. V Červeném seznamu je zábělník hodnocen jako druh vyžadující pozornost (C4a).

   -comarum_palustre-kvet.jpg -comarum_palustre-kvet1.jpg

Výskyt druhu na Prostějovsku nám není znám. V Květeně 4 je sice druh uveden jako vyskytující se na Drahanské vrchovině, ovšem bez konkrétnější lokalizace. Nejbližší známé lokality byly v Litovelském Pomoraví, kde ale pravděpodobně vymizel. Recentní nejbližší lokalita je snad až u Lanškrouna. Pro Prostějovsko nemáme ani žádná historická data o výskytu a druh zde tedy zřejmě nerostl ani v minulosti.

Fotografováno: 12.6. 2008, Českomoravská vrchovina – PP Bukovské rybníčky a 15.7. 2009, Jihlavské vrchy – Jihlávka, PR Rašeliniště Kaliště