zběhovec lesní
Ajuga genevensis L. – zběhovec lesní
Vytrvalá bylina s větveným oddenkem, bez nadzemních plazivých výběžků. Lodyha je nejčastěji 10–30 cm vysoká, jemně až hustě pýřitě chlupatá na všech čtyřech stěnách, více v horní části, s huninou chlupů v oblasti uzlin. Přezimující listy jsou v chudé přízemní růžici, která v době květů zasychá. Listy jsou krátce řapíkaté, se sbíhavou bází, obvejčité až eliptické, 5–12 cm dlouhé a 2–4,5 cm široké, oddáleně tupě zubaté, na svrchní straně řídce jemně přitiskle chlupaté, na spodní straně lysé, s přitisklými chlupy jen na žilkách. Dolní lodyžní listy jsou přisedlé, stejného tvaru, ale výrazně menší a v dolní polovině celokrajné. Lichopřeslenů bývá 6–12, jsou 4–12květé, tvořící vrcholový, v dolní části řídký, v horní hustý klas. Listeny jsou delší jak květy a směrem vzhůru se postupně zmenšují. Kalich je nezřetelně dvoupyský, 4–8 mm dlouhý, roztroušeně chlupatý. Koruna je 12–18 mm dlouhá, dlouze pýřitě chlupatá, modrá (vzácně růžová nebo bílá), kvete od dubna do července.
Variabilita, možné záměny: Druh je značně proměnlivý jak ve vzrůstu a odění lodyhy, tak ve velikosti a barvě koruny. Nejnápadnější jsou výrazně hustě chlupaté rostliny se zřetelně většími přízemními listy než jsou listy lodyžní, které se označují f. bracteata. Jinak jsou odchylky taxonomicky nevýznamné. Druh je dobře poznatelný, běžně rozšířený zběhovec plazivý (Ajuga reptans) se odlišuje přítomností plazivých výběžků, lodyhou v dolní části lysou, v horní chlupatou jen na dvou protilehlých stěnách a dlouze řapíkatými přízemními listy.
Roste na loukách, úhorech, pasekách, travantých mezích, stráních a lesních lemech od nížin do podhůří. Výrazně světlomilný druh, který je nenáročný na obsah živin v půdě. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem subkontinentálních lesostepních doubrav svazu Aceri tatarici-Quercion a pro vegetaci bazifilních dubových řídkolesů na mělkých suchých půdách severní části Panonské oblasti asociace Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis v rámci sv. Quercion pubescenti-petraeae (submediteránní bazifilní teplomilné doubravy).
Na našem území je hojný až roztroušený v teplých oblastech od nížin do podhůří, v chladnějších partiích mezofytika je vzácnější, lokálně může i chybět. Do horských poloh vystupuje jen ojediněle (např. Jeseníky, Velká kotlina).
Na Postějovsku druh rozšířený především v podhůří Drahanské vrchoviny a navazující Hanácké pahorkatině, kde je typický pro lemy doubrav a dubohabřin, a také pro suché acidofilní trávníky. Roztroušený je také na Kladecku. Do vyšších poloh Drahanské vrchoviny vystupuje jen ojediněle na ekologicky příhodných stanovištích (suché výslunné stráňky) např. u Lipové nebo Horního Štěpánova. Prakticky chybí v kulturní krajině Hané jihozápadně od Prostějova.
Fotografováno: 10. 5. 2008, Drahanské podhůří - Myslejovice
