zběhovec trojklaný
Ajuga chamaepitys (L.) Schreb. subsp. chamaepitys – zběhovec trojklaný pravý
[syn. Chamaepitys trifida Dum.]
Většinou jednoleté, v teplých oblastech v příznivých letech i dvouleté byliny. Jsou většinou celé bělavě huňaté, zřídka olysalé. Lodyha je nízká, poléhavá až vystoupavá, vzácněji přímá. Přízemní listy jsou přisedlé, kopinaté až obvejčité, celistvé. Lodyžní listy jsou trojlaločné až trojklané s dlouhými a úzkými úkrojky. Květy jsou krátce stopkaté s 5cípým, chlupatým kalichem. Koruna je citrónově žlutá až oranžová. Kvete od května do října, plodem je tvrdka, která je na celé hřbetní straně síťnatě jamkatá.
Taxonomická poznámka: Na našem území se vyskytují dva podobné, žlutě kvetoucí zběhovce. Kromě námi popisovaného ještě zběhovec lysý (Ajuga glabra) a oba dva druhy byly vyčleňovány do samostatného rodu Chamaepitys – zběhoveček. Podle současných taxonomů jsou řazeny do rodu Ajuga a již jen na úrovni poddruhů – subsp. chamaepitys a subsp. chia. Druhý poddruh je považován za přechodný k východomediteránními druhu Ajuga chia. Dnes je ale na našem území považován za nezvěstný.
Roste jako plevel v polích a na vinicích, na úhorech a rumištích, ale také v rozvolněných suchých trávnících na spraších či černozemích, na písčitých půdách bohatých vápníkem. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem dvou asociací svazu Caucalidion. Konkrétně jde bazifilní plevelovou vegetaci obilných polí s dejvorcem velkoplodým as. Caucalido platycarpi-Conringietum orientalis a o stejnou vegetaci s čistcem ročním as. Stachyo annuae-Setarietum pumilae.
Druh je původní pravděpodobně jen ve Středozemí a na našem území je považován za archeofyt. Je u nás vázán na teplá a suchá území Čech i Moravy. V Čechách roste především v severozápadních a středních Čechách, menší arely jsou ve středním Pootaví, na Strakonicku a Horažďovicku. Na Moravě je rozšířen zejména na jižní s nepatrným přesahem na Moravu střední. Na západ zasahuje ke Znojmu, ojediněle až k Náměšti nad Oslavou, na sever pak k Vyškovu a hranici Prostějovska. Jinde jsou známy jen ojedinělé, většinou přechodné výskyty. Druh v poslední době silně ustoupil a patří mezi kriticky ohrožené druhy naší flóry, zákonem chráněný není (C1t).
Na Prostějovsku mimořádně vzácný druh, který dnes roste pouze v okolí Ondratic na miocénních vápnitých píscích. Vyskytuje se na 3–4 lokalitách nedaleko pískovny. V tomto prostoru udává historický poměrně hojný výskyt Spitzner (1887) - “hojně u Drysic a Želče”. Nálezy jinde na Prostějovsku jsou nepravděpodobné.
Fotografováno: 11.8. 2012, Hanácká pahorkatina – Ondratice (“Asterka”)
