Jdi na obsah Jdi na menu
 


zdravínek jarní pozdní

4. 2. 2021

Odontites vernus subsp. serotinus (Dumort.) Corb. - zdravínek jarní pozdní

Rod Odontites Ludwig – zdravínek zahrnuje 20–25 druhů s převážně ostrůvkovitým areálem vyskytujících se zejména ve Středozemí. Jedná se o hemiparazitické byliny, které ze svých hostitelů (různí zástupci jedno i dvouděložných rostlin) čerpají vodu a živiny.
Popisovaný taxon je jednoletá bylina s přímou, 15–40 cm vysokou lodyhou s 3–12 páry větví odstávajících pod úhlem 50°–80°. Konec větví je často obloukovitě zvednutý. Lodyžní listy jsou delší než příslušný lodyžní článek. Květenství je obvykle řídké, za odkvětu se prodlužující, listeny kratší než květy. Kvete od července do října, plodem je tobolka.

-odontites_vernus_cely.jpg -odontites_vernus-cely1.jpg

Taxonomická poznámka: U zdravínku jarního se rozlišují dva poddruhy: subsp. vernus a subsp. serotinus lišící se navzájem dobou květu, počtem větví a charakterem větvení, počtem lodyžních článků, délkou listenů a částečně ekologií. Na “kvalitě” hostitele pak závisí velikost, počet větví a květů samotného zdravínku. Určování poddruhů, kteří jsou spojení řadou přechodů, je tedy i tímto značně ztížené.

Jeho biotopem jsou pastviny a jiné krátkostébelné sekané a sešlapávané trávníky, travnaté lesní lemy, obnažovaná místa na březích vod, vlhčí okraje cest a jiná mírně ruderalizovaná výslunná stanoviště s rozvolněným porostem. Roste na jílovitých, živinami a bázemi bohatších půdách, snáší také vyšší stupeň zasolení. Je diagnostickým druhem svazů Cynosurion a Agropyro-Rumicion crispi.

-odontites_vernus.jpg -odontites_vernus1.jpg

Roste téměř na celém území ČR, ale s rozdílnou frekvencí výskytu. Roztroušený až dosti hojný je v termofytiku a mezofytiku severozápadních, středních a jihovýchodních Čech, na Moravě je spíše roztroušený. Velmi málo údajů je ze severních a západních Čech.

-odontites_vernus-kvet.jpg -odontites_vernus-kvet1.jpg

Na Prostějovsku poměrně vzácný druh s nemnoha recentními lokalitami. V literatuře je udáván z Velkého Kosíře (Trávníček 1992), od Šebetova a Kořence jej uvádí Řehořek (1972) pod jménem Odontites rubra subsp. rothmaleri. V posledních letech byl potvrzen výskyt na dvou mikrolokalitách mezi Šebetovem a Pohorou, kde jeho výskyt souvisí s minerálně bohatším geologickým podložím (granodiorit brněnského masivu). V roce 2014 byl nalezen u Hrdibořic (Vrbický), Čáp jej uvádí z Pavlovských mokřadů (2010).

Fotografováno: 28. 8. 2013, Českomoravská vrchovina – Třebíčsko, Opatov

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář