ČSOP ZO Hořepník

-- Malá horka u Vícova --

Jedná se o drobné návrší uprostřed polí asi 1,5 km V od Vícova nad údolím potoka Roudník, nadmořská výška lokality je kolem 350 m. Část lokality je zalesněná nevhodně akátem, na části zůstaly zachovány suché trávníky svazu Koelerio – Phleion phleoidis, které jsou pro Plumlovsko typické. V horní části je umístěna dřevěná bouda a ohniště.

Po botanické stránce je to lokalita velmi zajímavá a cenná. Při ověřování nejsevernějšího výskytu ostřice drobné (Carex supina) v roce 2004 bylo zjištěno, že se vůbec nejedná o ostřice drobnou. Po dalším studiu sebraného materiálu byla rostlina určena jako ostřice přítupá (Carex obtusata), jako nový druh pro Českou republiku. Výskyt v ČR je pravděpodobně reliktní, i když ani novodobé zavlečení nelze s určitostí vyloučit. Ostřice přítupá je dnes známa ze dvou od sebe nepříliš vzdálených lokalit (druhou je PP Za hrnčířkou). Po tomto zjištění byla Malá horka vyhlášena jako přechodně chráněná plocha a začala se realizovat managementová opatření.

Ostřice přítupá je sice největší, ale určitě ne jedinou botanickou zajímavostí. Jako na dalších podobných lokalitách v okolí zde roste rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), bělozářka větevnatá (Athericum ramosum) a jetel alpínský (Trifolium alpestre). Bohatou populaci zde má lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), vzácně se objevuje koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), křivatec rolní (Gagea villosa), rozrazil trojklaný (Veronica triphyllos), černýš rolní (Melampyrum arvense) a prasetník plamatý (Hypochaeris maculata). Zajímavostí je výskyt smldníku jeleního (Peucedanum cervaria).

                                     ostřice přítupá                             prasetník plamatý

Lokalita je kosená dvakrát ročně s ponechanými neokosenými plochami (cca 1/4 celkové rozlohy). Částečně se redukují prosychající keře růží a důsledně se kosí i okrajové, více ruderalizované okraje. Ručně se vytrhává nebezpečně se šířící barborka obecná (Barbarea vulgaris).

                                   kociánek dvoudomý                          rozrazil trojklaný

Na závěr: I když drobná, tak nesmírně cenná lokalita, která hostí vitální populaci ostřice přítupé, která s výjimkou sousedního kopečku Za hrnčířkou nikde jinde v ČR neroste. Pokud bude nastavený management pokračovat i nadále, měla by být další existence biotopů zajištěna. Tomu by měla napomoct i snaha vyhlásit obě zmíněné lokality jako jedno zvláště chráněné území v kategorii národní přírodní památka, což by se mělo snad v nejbližší budoucnosti podařit.