ČSOP ZO Hořepník

- niva Bělé pod Pavlovskými mokřady -

Říčka Bělá pramení v prostoru Pavlovských mokřadů. Když opustí hranice přírodní rezervace, tak protéká mělkým zalesněným údolím a její koryto zde nezasáhly v minulosti úpravy, které zničily horní toky většiny potoků v okolí. Koryto přirozeně meandruje a jakmile se dostane z lesa v prostoru bývalého Mlýnského rybníku jižně od Horního Štěpánova, je již opět tvrdě napřímené.

Jak již bylo řečeno výše, údolí je prakticky celé zalesněné smrkem, místy se přidává i olše lepkavá. Niva je poměrně úzká, místy se slepými rameny a tůněmi, které jsou vesměs zarostlé rašeliníky. Bylinné patro je vyvinuté zejména v horní části a je charakterizováno přítomností bylin typických pro olšiny, podmáčené smrčiny a prameniště. Hojná je zde ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), čistec lesní (Stachys sylvatica) a prvosenka vyšší (Primula elatior). Ze vzácnějších druhů zde najdeme rozrazil horský (Veronica montana) a čarovník alpský (Circaea alpina).

                     rozrazil horský                                vrbina hajní                              prvosenka vyšší

Břehové partie jsou místy hojně porostlé játrovkami a vyskytují se zde dvě velmi vzácné rostliny. Poměrně silnou populaci zde má kriticky ohrožený jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), který má v současnosti tři známé lokality na Drahanské vrchovině. Pravidelně zde vykvétá kolem 150 – 200 rostlin a stejný počet bývá sterilní. Druhou vzácností je zde orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), která také pravidelně kvete v počtu 10 – 40 rostlin. Na Drahanské vrchovině je známa ještě z jedné lokality v PR Rudka na Kladecku. 

                                                   korálice troklaná                                          jednokvítek velekvětý

V roce 2010 proběhl na lokalitě monitoring výše zmíněných druhů v rámci Projektu biodiverzity a lokalita byla částečně prozkoumána i po bryologické stránce. Kromě běžných druhů mechorostů byl zjištěn také vzácnější kostrbatec větevnatý (Rhytidiadephus subpinnatus), druh spíše horských a chladných poloh. Zajímavý je také výskyt rašeliníka pobřežního (Sphagnum riparium).

Na závěr: Budoucnost této lokality stejně jako budoucnost populací velmi vzácných druhů je závislá na lesnickém hospodaření. Je nutné vyloučit holosečné způsoby obnovy a provádět pouze probírky. Je nutné zachovat mikroklima stanoviště, což je hlavní podmínka existence jak jednokvítku tak korálice. Zásahy do vodního režimu lokality, respektive úpravy koryta Bělé snad nejsou pravděpodobné.