PR Andělova zmola
- přírodní rezervace Andělova zmola -
Dnešní přírodní rezervace Andělova zmola byla vyhlášena v roce 1990 (jako chráněný přírodní výtvor) na rozloze něco přes 8 ha. Najdeme ji na jihozápadním svahu Velkého Kosíře v katastru obce Čechy pod Kosířem. Chrání porost vysychavých doubrav blízkých přirozeným porostům. Leží ve fytogeografickém podokrese 71c. Drahanské podhůří v mírně teplé klimatické oblasti (MT 11). Geologické podloží tvoří kyselé jílovité břidlice, prachovce a jemnozrnné droby drahanského kulmu. Geomorfologicky je území řazeno k Zábřežské vrchovině.
Území je porostlé teplomilnou acidofilní doubravou přecházející do suché acidofilní doubravy. Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea) – na exponovanějších místech v zakrslé formě, místy se vyskytuje i dub letní (Quercus robus), borovice lesní (Pinus sylvestris) a v horní části rezervace i akát (Robinia psedoacacia). Bylinné patro je poměrně chudé s dominantní lipnicí hajní (Poa nemoralis), místy je hojná i ostřice nízká (Carex humilis) a bika bělavá (Luzula luzuloides). Vtroušeně se objevuje zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), smolnička obecná (Viscaria vulgaris), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), silenka nicí (Silene nutans), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), na více rozvolněných místech i rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii).
Na bázi svahu je vyvinuta spíše humóznější dubohabřina s eutrofizovanějším bylinným podrostem s výskytem např. svízele lesního (Galium sylvaticum), kokoříku mnohokvětého (Polygonatum multiflorum) a strdivkou nicí (Melica nutans). V jarním aspektu zde najdeme i vzácnější druhy jako dymnivku bobovitou (Corydalis intermedia), zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides) a těsně za hranicí rezervace také křivatec nejmenší (Gagea minima) jako na jedné ze dvou známých lokalit na Prostějovsku. Velmi vzácně tady roste také dub šipák (Quercus pubescens), který zde dosahuje nejsevernějšího výskytu v rámci Moravy. Zajímavý článek o zdejším výskytu šipáku publikoval J. Roleček v roce 2009 Přírodovědných studiích Muzea Prostějovska 10-11.
Na závěr:
Jedná se o reprezentativní ukázku teplomilných a acidofilních doubrav nejen Prostějovska, ale celé střední Moravy. Cenné lesní porosty, místy se sníženou kvalitou, na přírodní rezervaci navazují a tvoří velmi cenný lesní komplex. Ochrana těchto porostů formou přírodní rezervace je tedy naprosto oprávněná.
