Jdi na obsah Jdi na menu
 


PR Uhliska

5. 10. 2010

-- přírodní rezervace Uhliska --

         uhliska_biotop.jpg

Přírodní rezervace Uhliska o rozloze 15,5 ha se rozkládá v nivě pramenného území pravostranného přítoku říčky Bělá, která k území přitéká od jihu z oblasti Pavlovských mokřadů. PR Uhliska leží na JV okraji obce Horní Štěpánov v nadmořské výšce 620 - 640 m. Je to jedno z nejhodnotnějších zvláště chráněných území vrcholové části Drahanské vrchoviny s mozaikou dříve hojnějších rostlinných společenstev mokřadních biotopů. Přestože v území proběhly v nedávné minulosti v rámci meliorací částečně úspěšné pokusy o odvodnění a některé druhy rostlin vymizely, jako např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) nebo mech bažiník kostrbatý (Paludella squarrosa), řada velmi významných druhů se doposud zachovala. Nepropustné vrstvy jílových půd zamezují prolínání vody do zahloubené meliorační rýhy vodoteče. Tento jev zachránil mnohé biotopy podmáčených luk na Drahanské vrchovině od úplného odvodnění.

 

uhliska_biotop1.jpg

Díky několikaleté řízené péči o území se v částech rezervace daří se střídavým úspěchem brzdit expanzi tužebníku jilmového, ostřice třeslicovité, třtiny šedavé a zabraňuje se hromadění zbytků suché biomasy. V horní jižní části je rašelinné oko s ostřicemi, suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a malou populací suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). V centrální části je vlhká pcháčová louka s výskytem řady ohrožených a regionálně významných druhů rostlinných druhů.Jsou to: jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), ostřice stinná (Carex umbrosa), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), rdesno hadí kořen (Bistorta major), srpice barvířská (Serratula tinctoria), čertkus luční (Succisa pratensis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), violka bahenní (Viola palustris), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus).

  uhliska_horec.jpg uhliska_fuchsak.jpg -gladiolus_imbricatus-cely.jpg                   hořec hořepník                           prstnatec Fuchsův                            mečík střechovitý

Velmi cenná je střídavě vlhká, bezkolencová louka s nejbohatší populací mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus) na okrese Prostějov a částečně odvodněná plocha s vysokými bulty ostřice latnaté (Carex paniculata). Dále zde můžeme vidět druhy, jako jsou žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a vrba pětimužná (Salix pentadra). V izolovaných populacích v dolní části rezervace roste pravděpodobně nepůvodní vrba plazivá (Salix repens s. str.), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a kosatec sibiřský ( Iris sibirica).

Závěrem: Také toto území bylo v minulosti zasaženo snahami o jeho odvodnění, které se bohužel částečně podařilo. Z vrchovištního rašeliniště zbylo jen torzo se suchopýrem pochvatým a několik ploníkových bultů. Asi nejlépe se dochovala společenstva střídavě vlhkých luk a vlhkých pcháčových luk, které na nejpodmáčenějších místech přecházejí do porostů vysokých ostřic. Velmi pěkné je také společenstvo vysokých ostřic zařaditelné do asociace Caricetum paniculatae s asi 1,5 m vysokými bulty ostřice latnaté (Carex paniculata). Dolní část rezervace je velmi ovlivněna zahloubením koryta potůčku, ale i zde najdeme zajímavé fragmenty cenných společenstev s výskytem vachty trojlisté, kosatce sibiřského, kuklíku potočního (Geum rivale) a kontryhele lysého (Alchemilla glabra).
Lokalita byla kosena členy ČSOP Prostějov od počátku 90. let 20. století, na přelomu tisíciletí byly koseny jen některé partie, v letech 2008 - 2009 byla pokosena téměř celá rezervace a budoucnost dalších mangementových zásahů je velmi nejistá.
I přes řadu negativních faktorů je nutno toto území považovat za jedno z nejkvalitnějších a v současné době nejcennějších lokalit takového typu nejen na Drahanské vrchovině, ale i v rámci celé střední Moravy.